... Zajímavosti o vlcích ...
Vlci patří spolu se psy, šakaly, kojoty a liškami do čeledi psovitých šelem.
Anatomie
Vlci mají svalnaté tělo s velkou hrudí a nohy stavěné pro sílu a vytrvalost v
chůzi a v běhu. Na zadní noze jsou čtyři prsty, na přední je jich pět a každý
prst má na spodní straně tvrdý polštářek či mozol. Drápy mají na rozdíl od
jiných šelem krátké, nezatahovatelné a tupé. Vlci mají dlouhou čelist, dlouhé
tesáky (na zakousnutí kořisti) a dobře vyvinuté trháky. Kořist stopují podle
čichu - vyznačují se velkými čichovými orgány. Sluch je ostrý, uši dlouhé,
vzpřímené, obvykle zašpičatělé.
Anatomie
Vlci mají svalnaté tělo s velkou hrudí a nohy stavěné pro sílu a vytrvalost v
chůzi a v běhu. Na zadní noze jsou čtyři prsty, na přední je jich pět a každý
prst má na spodní straně tvrdý polštářek či mozol. Drápy mají na rozdíl od
jiných šelem krátké, nezatahovatelné a tupé. Vlci mají dlouhou čelist, dlouhé
tesáky (na zakousnutí kořisti) a dobře vyvinuté trháky. Kořist stopují podle
čichu - vyznačují se velkými čichovými orgány. Sluch je ostrý, uši dlouhé,
vzpřímené, obvykle zašpičatělé.
Societa
Vlci mají trend vytvářet společenské seskupení, smečky, tj. rodinné skupiny, které mají obvykle 8 - 12 členů. Ty se skládají z dominantního páru, který je většinou soudržný po celý život partnerů, a jejich potomstva. Obsa-zují a chrání teritoria, která si označují pachovými značkami, močí. Mladí jedinci jsou různě staří, protože od-rostlá mláďata zústávají ve skupině několik let a pomáhají s péčí o nová mláďata. Rozmnožuje se jen domi-nantní pár. Ve smečce se často předvádí uvítací rituál, doprovázený vzájemným olizováním, vytím a vrtěním ocasu. Obvyklá taktika lovu spočívá ve sledování, respektive ve stopování, například stáda vysoké zvěře, a potom k oddělení vytypovaného jedince. Ten je potom uštván, kousán a trhán členy smečky, až klesne vyčerpáním.
Vytí vlků
Vlci vytím ohlašují svou přítomnost a vymezují a obhajují svá teritoria. Vytí je slyšet až na vzdálenost 10 km a umožňuje náležité oddělení konkurenčních smeček bez toho, aby došlo k vzájemným konfliktům. Nejrozšířenějším volně žijícím členem čeledi psovitých je vlk obecný. Dosahuje délek 1 - 1,5 m a dospělý jedinec může vážit až 60 kg.
(Čerpáno z knihy Zvíře, Nakladatelství IKAR).
Vlci mají trend vytvářet společenské seskupení, smečky, tj. rodinné skupiny, které mají obvykle 8 - 12 členů. Ty se skládají z dominantního páru, který je většinou soudržný po celý život partnerů, a jejich potomstva. Obsa-zují a chrání teritoria, která si označují pachovými značkami, močí. Mladí jedinci jsou různě staří, protože od-rostlá mláďata zústávají ve skupině několik let a pomáhají s péčí o nová mláďata. Rozmnožuje se jen domi-nantní pár. Ve smečce se často předvádí uvítací rituál, doprovázený vzájemným olizováním, vytím a vrtěním ocasu. Obvyklá taktika lovu spočívá ve sledování, respektive ve stopování, například stáda vysoké zvěře, a potom k oddělení vytypovaného jedince. Ten je potom uštván, kousán a trhán členy smečky, až klesne vyčerpáním.
Vytí vlků
Vlci vytím ohlašují svou přítomnost a vymezují a obhajují svá teritoria. Vytí je slyšet až na vzdálenost 10 km a umožňuje náležité oddělení konkurenčních smeček bez toho, aby došlo k vzájemným konfliktům. Nejrozšířenějším volně žijícím členem čeledi psovitých je vlk obecný. Dosahuje délek 1 - 1,5 m a dospělý jedinec může vážit až 60 kg.
(Čerpáno z knihy Zvíře, Nakladatelství IKAR).
Členem osady byl samozřejmě Jerry, Ben, Papik (Pepa Hnátek), Jarda Zápaďák, Křižák, Jarda Bělohřívek, Tonda Vítámvás, Fricek, Happy, Tatíček, Bob, Jana a Danka, Dája, Hemelka a Šery, Pišvejc, Papír, Baterka a Aňula, Fešák a Eva, Zouvák, Daymonka I (Jitka) a Kuruc,
Daymonka II (Hanka), Žrout, Liduška (Číňanka), Jiřina a kdoví, kdo ještě. Možná
i Kalamity Jane či zpěvačka Eva Olmerová. Jerry byl totiž lidumil a nejradši
by vzal do osady každého.
... Osada Severští vlci před válkou ...
Vlci brázdili přírodu Krušných hor a Severních Čech už před válkou. Dočtete se o tom v knize Dějiny trampingu (Bob Hurikán, ilustrace Zdeněk Burian, nakladatelství Toužička Praha, 1946) na str. 252 pod titulem "Tramping v Krušných horách" ... Osada Severští vlci ... Ústí nad Labem mělo r. 1929 známou tlupu Severských vlků. Jejich stany se bělaly venku od časného jara až do pozdního podzimu na
krušnohorských hřbetech i v údolích. Jádro tvořil Bobík, Kulda, Čiki a Vlasta s bratrem Tondou Šolcem, jenž byl dobrým kytaristou i skladatelem trampských písniček ... (Pozn.redakce: Tonda Šolc alias Táta Jim je například autorem velmi známé trampské pochodové písně "Mimo zákon", kterou věnoval Škytovi a jeho osadě T.O.Mimo zákon ... Na horách u hranice, malá ves Habartice ... )
